Reference
k léčení srdce

Děkuji za vaše příběhy, za vaše srdce, za vaše rozhodnutí vzít život do svých rukou a užít si ho. To je pro mě tou největší odměnou. Vidět ty neuvěřitelné proměny na našich cestách, když nás vede srdce, pomáhá nám rozum a podporuje naše tělo.

Monika Schagererová

Nedokáži vyjádřit svou vděčnost za spojení mé životní cesty s Markétou. Při našem prvním setkání na výcviku pro duly jsem cítila určitou rezistenci, ale něčím mě tato žena zaujala a cítila jsem, že něco v nás je velice podobné.

Jsem velice vděčná za láskyplný, bezprostřední a otevřený přístup a komunikaci, která pomohla uvolnit a léčit mé první zábrany, soudy, hodnocení a odcizení, které jsem si nesla ve svém životě a v srdci.

Již mnoho let jsem hledala svou cestu prostřednictvím meditací, léčení, Reiki a osobního rozvoje, ale skutečně tomu všemu chyběla podstatná součást. Tou je opravdu otevřené a milující srdce. Srdce uzdravené vlastní láskou a silou. Tedy člověka, bytost, která v sobě objeví a beze strachu přijme a projeví mimořádný dar léčit srdce. Nejdříve své a skrze svou vlastní cestu, pak může léčit a inspirovat druhé. Tuto vzácnou a nádhernou bytost jsem potkala právě v Markétě.

Ještě nedávno jsem nechtěla být ve spojení se svou citlivostí a vnímavostí. Zakrývala jsem je povrchním klidem a tím, že jsem své emoce a pocity řešila především ve své hlavě. Všechno to převádění vlastní bolesti a emocí do potlačení, abych byla vyhovující druhým, vhodná, správná, odpovídala informacím z mnoha různých ezoterických i světských zdrojů, mě svíralo do ještě větší strnulosti ve vlastním těle.

Odcizovalo mě to od skutečného prožívání na fyzické úrovni, tedy v běžném životě až jsem měla pocit, že nemohu nikdy naplnit všechny ty požadavky správnosti. Své tělo a lidskost jsem vnitřně odmítala a vzdalovala jsem se tak naplnění vlastních darů a potenciálu. Zranění a bolesti otisknuté v mém těle jsem prohlubovala a opakovala v jednání sama se sebou. Lhostejností k vlastnímu zdraví.

Ve vztazích, kde jsem nechávala druhé překračovat mé osobní hranice a nebyla jsem schopná se postavit sama za sebe. V neúměrném pracovním nasazení, které překračovalo moje možnosti, abych si vynahradila svůj pocit méněcennosti a zvýšila vlastní hodnotu, což mě dovedlo až ke zhroucení a vyhoření. V závislosti na jídle a přejídání, abych si doplnila tu lásku z venku, kterou jsem očekávala a nedostávala, tak jsem se přizpůsobovala, abych ji získala a nechávala překračovat své hranice.. z lásky?

Zvláštní bludný kruh. Ještě zvláštnější, když vám dojde, že ten zdroj lásky, na kterou čekáte je přímo ve vás. Ve vašem srdci, ve vaší vlastní péči, pozornosti, naslouchání a otevřenosti k vám samotným.

Skutečně a pravdivě milovat. Vnímat lásku, kterou můžeme sdílet a prožívat získalo úplně jiný rozměr, díky léčení srdce, které Markéta přináší. Konečně jsem začala chápat, co to znamená milovat sebe. Jak obrovský dar je tento život, ve kterém kráčím a jak nepopsatelnou svobodu může člověk prožívat.

Velice dobře jsem si vědoma svých minulých chyb, omylů, bolesti a zranění, která si v sobě nesu, ale nyní se již nebojím podívat se na ně, čelit jim a odpustit si. Přijmout svou vlastní lidskost a zranitelnost a díky nim nacházet sílu, která můj život dělá skutečně mým osobním, naplněným mou jedinečnou cestou.

Cítím, že bych mohla psát ještě dlouhé řádky a naplnit mnoho stránek. Víc než slova ale mluví činy. Pokud hledáte svou vlastní, láskyplnou cestu v životě pojďte se setkat s Markétou, s jejím darem a zářícím srdcem a úsměvem. Dovolte si pustit své možné předsudky a názory. Zkuste ochutnat ten léčivý dotek pro vaše srdce.

Děkuji za vše, Markétko.

S úctou, láskou a vděčností

Monika Schagererová

Našla jsem tě v momentě, kdy jsem byla na velice špatném místě v životě. Ihned jsem věděla, že tě mám kontaktovat a jet za tebou. Léčení srdce a ženských zranění… lépe to formulovat ani nešlo. Ještě než jsem tě potkala osobně, měla jsem pocit, že tě znám. Ten pocit jen zesílil po osobním setkání.

Svoji bezpodmínečnou láskou a přijetím a nesmírnou laskavostí, jsi mi zažehla plamínek v mém do té doby odpojeném a necitlivém srdci, a rozsvítila světýlko v bolavé propasti, která vyplňovala moji hruď.

Ani nevím, jak to popsat slovy. Po dlouhé době jsem znovu ucítila milost Boží, radost ze života a vděčnost, že tady mohu být. Snažila jsem se ubránit ten plamínek a posílit ho, aby rostl, a změny se děly. Začala jsem se mít ráda. Nenápadně, v maličkostech.

A pak jsem si všimla, že se mohu na sebe podívat v zrcadle. Pak se mi podařilo se na sebe usmát. Po nějaké době jsem ucítila vděčnost a drobek lásky ke svému dříve nenáviděnému tělu. Začala jsem si uvědomovat, co vše pro mě dělalo a dělá, a že se mě jen snaží ochránit.

I fyzicky jsem se cítila lépe a dokonce jsem dostala i menstruaci, která vynechávala už měsíce. Začala jsem se laskavěji hodnotit. Přestala jsem být tak krutá k sobě. Dovolovala jsem si odpočinout, nebo dělat věci, které mě naplňují radostí. Nebo cítit se třeba jen unaveně, ale bez pocitu provinění.

Přestala jsem se trestat za to, že věci nezvládám. Uvědomila jsem si, že hodnotím svůj výkon podle nějaké vymyšlené tabulky, ve které parametry nastavila nějaká superžena. A že vlastně všechno zvládám. Začala jsem se sebou jednat s láskou, a to mi otevíralo srdce ještě víc.

Pak jsem se mohla i před ostatními více otevřít a projevit jim více lásky. Víc jsem si věřila, což otevřelo cestu dalším lidem, aby vstoupili do mého života. Obohatili mě a udělali pro mě neskutečně moc.

Dodala jsi mi odvahu udělat změnu v partnerství, změnu, které jsem se moc bála. Když jsem měla velké strachy, dostala jsem na léčení u Tebe Boží ochranu, kterou jsem potřebovala víc než vzduch, abych zvládla životní zkoušku, která ležela přede mnou.

Milovaná, cítím velkou vděčnost a pokoru za všechny dary, které se mi dostaly díky Tobě. Z hloubi svého srdce a duše děkuji a objímám s láskou.

Martina V.

Marie Lachoutková

Na léčení srdce jsem byla poprvé cca před rokem a poté ještě v závěru roku. Odehrál se u mne doslova očistný proces se vším krásným i nepříjemnýma následnou bolestí. Střídaly se u mne chvíle klidu s výkyvy, které hlava nechápala. Prvně mne k Markét přivedla nenaplněná láska k muži, který mi zrcadlil vztah k sobě samé, byla to bolest, citové prázdno, prostor kde něco chybělo.

Začala jsem se poznávat a postupně u mě docházelo k očistě ze samotného dětství a uvědomění, co jsem sama sobě činila. Ten den po léčení jsem měla domluvenou schůzku se známýma, avšak cítila jsem tak silně, že nikam nechci jít, že nechci plýtvat svým časem s lidmi, kteří nejsou ani opravdoví přátelé.

Postupně se to začalo promítat i do práce, cítila jsem, že musím od lidí, sekterými se necítím dobře a dala jsem v tomto roce výpověď.

Pracuji nakonec méně, i když mám dvě práce na část úvazku a cítím se v tom lépe, nehledě na to, že vím, že se mi podaří postupně změnit i toto. Samotná cesta a srdce mě dovede … jen naslouchat naší tiché intuici.

Vztah plný závislosti již nevyhledávám, cítím se dobře sama se sebou a otevírám se novému vztahu. Zní to všechno, jako pohádka, avšak ta bolest po léčení a výkyvy stály za to vydržet. Cítím se teď opravdu dobře a tvořím mandaly a věci, co mě baví. Tvořivost se mi rozjela, ale hlavně začínám tvořit svět-svůj svět takový, jaký chci. Bez vzorců, přesvědčení a jiných blbostí, kterým jsem v minulosti uvěřila.

Děkuji Markét i všem, kteří mě provedli až sem, kde je mi dobře a děkuji i za to, že jsem k sobě upřímná a nepotlačuji pocity, jako vztek, smutek, zlost…… patří to ke mně zrovna jako ta krásná čistá energie.

Přeji si žít vždy podle sebe a svého srdce. Čím víc šťastných bytostí tady bude, tím lépe se nám bude žít. A proto nejdůležitější člověk jsem já, moje štěstí a radost a život pak rozkvete v přenádherný květ.

Marie Lachoutková

Ahoj Markétko, jsem moc rád, že jsem tě poznal. Slovem dokážeš pohladit po duši a vnést do člověka dobrou náladu. Tvůj Dar od Boha léčení srdíčka probíhá v příjemném prostředí, kde jsem se cítil moc a moc příjemně. Vážím si té cesty života a přeji to všem, kteří jdou cestou srdíčka k Bohu. Život je tak nádherně krásný, jen ho umět naplnit a žít. Těším se na další setkání Markét.

Milan

Přibližně od svých sedmnácti let, co si pamatuji, mě provázela taková prázdnota. Často jsem cítila smutek, strach, opakující se nespokojenost. Hledala jsem naplnění v alkoholu, na mejdanech, v partnerských i mileneckých vztazích, které vždy, po čase plném vzájemného obviňování, závislosti, neúcty, žárlivosti, povyšování se, skončily. V přátelských vztazích, několik let u duchovního učitele, útěkem do zahraničí, pak zpět domů a naposledy založením rodiny.

Ta prázdnota a nespokojenost byla pořád se mnou, nedalo se před tím utéct, ani schovat. Teď je mi 34 let. O Markétce jsem se dozvěděla od své úžasné sestřičky Verunky, která mi byla a stále je velikou inspirací a podporou. Teď už věřím, že bůh je, miluje a léčí! To jsem velmi silně pocítila skrze Markétku na terapii srdce, byla jsem tam zatím dvakrát a určitě zase půjdu. Jakoby se u ní čas zastavil, jen přítomnost, laskavost, soucit.

Její slova a dotek pronikaly do mého srdce a hojily rány, ta úžasná úleva a lehkost bytí. Pochopila jsem, proč bylo všechno to nefungující v mém životě. To vše, co jsem prožila, mi jen ukazovalo vztah ke mě samotné. Léčení u Markét mi pomáhá k návratu z ega a iluzí do mého pravdivého srdce. Začínám být k sobě laskavá, žádný nátlak.

Už nemusím plnit očekávání a očekávat, což mě hodně svazovalo. Mít k sobě úctu, začít se přijímat a milovat se vším, co ve svém srdci ucítím. Je to tak osvobozující a úžasné, ta prázdnota začala mizet a nespokojenost? Ano, mé ego se ještě hodně snaží, ale cesta otevřeného srdce je silnější.

Mám radost a cítím se šťastná, jsem vděčná za své děti, rodinu, přátele. Už nic nemusím, chci dělat jen to, co cítím, že mě neomezuje, nesvazuje. Vím, že jsem teprve na začátku té úžasné cesty srdce, ale už se nebojím. Těším se na to, co mě čeká…..na mé já, které budu potkávat v nových lidech, rodině, přátelích proto, abych se lépe poznala.

Moc Ti děkuji Markétko a těším se na další setkání.

Anet Kostrabová

Má cesta najít svůj vnitřní klid a mít láskyplný vztah sama k sobě trvá již několik let. Jsem velmi ráda za možnost a rozhodnutí jít na léčení srdíčka k Markétce. Je to skvělá žena, a je nádherné nechat se vést jejím srdcem.

Léčení probíhalo v krásném prostředí, kde jsem se cítila velmi bezpečně. Povídali jsme si a já se jí hned otevřela a ani jsem nemusela, ona cítila kdo já jsem. Dostala jsem od ní nádherný vzkaz od boha, který si často předčítám.

Díky léčení u Markétky se mi potvrdilo to, co jsem dlouho již v sobě tušila a od dětství mne to provázelo, díky tomu potvrzení mám možnost vše chápat, projít odpuštěním a jít dál s láskou v srdci. Léčení pro mne bylo velice silným zážitkem, cítila jsem se potom jako přejetá trakařem, ale to bylo dobře a ještě teď, týden po léčení cítím jak vše nádherně doznívá.

Děkuji ti Markétko za to že jsi a těším se na další shledání.

PS: Pokud váhate, zda se chcete či potřebujete Markétce ozvat, tak poslechněte své srdce a ničeho se nebojte. Věřím, že se Vám dostane nádherného poznání bohem požehnané.

S láskou, V

Léčení srdce u Markét je krásný dotyk Boha, který skrze ni dokáže člověka zklidnit a předat každému to, co zrovna v danou chvíli nejvíc potřebuje. Může být v podobě pocitů, slov….Po tomto léčení jsem poprvé na delší dobu ucítila, co to je, když se člověku otevře srdce. Trvalo to nějaký čas po léčení, ale došlo k tomu:) Doporučuji každému, kdo si dovolí ucítit božský dotyk.

Děkuji moc Markét za Tvou cestu a jedinečnost. Přeji mnoho štěstí, radosti, lásky a rozkrytí všech našich blokací, co si každý táhne životem. Mám Tě moc ráda a děkuji za naše setkávání a sdílení v životě.

Bára

Markét, jsem šťastná, že jsem poznala tvoje léčení srdce. Poprvé asi před 6ti lety…a je to pro mě stále něco neskutečného, zázračného. Otevírá se mi srdce stále více, cítím, že jdu svou cestou. S pokorou přijímám dar ze tvých rukou. Dříve jsem se trápila s tím, že nejsem jako ostatní. Dnes děkuji za to, že jsem jiná… Každý je jedinečný a může jít cestou k sobě, k Bohu.

Může najít svoje dary, které má ukryty ve svém srdci jako šperky. Mě se jeden již otevřel…

S láskou ti děkuji za vše…

Lena Eleusa

Léčení srdce mi bylo doporučeno přítelkyní, které velmi důvěřuji, v nejbolestnějším období mého života. V průběhu léčení jsem plakala a vracela se postupně zpět k sobě a do náruče Světla, Lásky a Boha. Velmi silně jsem vnímala jak se v jeden moment moje srdce rozbité na tisíc kousků začalo zcelovat díky vibraci tibetské misky, která pronikala hluboko dovnitř až ke zdroji Lásky, který je v každém z nás, v našem srdci.

Po léčení jsem začala zase cítit přítomnost dobra v životě, vrátila jsem se do větší lehkosti a vnímám velkou změnou v tom, že se mé srdce stalo jemným, ale jasně cíleným navigátorem mého ano i ne v životě.

Můj proces je o konání dle svého opravdového pocitu, víru v něj a odpárávání hlubokých stehů viny, která do mě byla vkládána velmi dlouho.

Martina

Léčení mého srdce 1

Markétku jsem poprvé potkala v první třídě základní školy. Byla to holka jako každá jiná, mou pozornost poutala hlavně kvůli učitelkám, které si nás často pletly. Nevadilo mi to, naopak, bylo to docela příjemné. Naše cesta se rozdělila koncem čtvrté třídy, kdy jsem musela opustit tuto školu.

Opětovně setkání nastalo až po dlouhých letech, kdy jsme již obě měly dítě. Markétky syn začal navštěvovat naši školku. Bylo to moc hezké setkání. Občas jsme se potkaly na dětském hřišti nebo mi Markétka nabídla odvoz ze školky. Povídala o svém daru léčení srdce a já zase o své cestě učení se u léčitelky.

Poznala jsem hodně ezoterických lidí, než jsem potkala mou léčitelku, od které jsem se učila léčení a vesmírný řád deset let. Vlastně už jsem si ani nemyslela, že potkám ještě někoho, kdo má opravdu dar Božího léčení. Ani jsem si nedokázala představit, že bych navštívila jinou léčitelku než tu mou desetiletou. Vlastně mi byla vším, měla jsem k ní velice silné pouto a obrovskou důvěru. Nesčetněkrát mi pomohla, když jsem na tom byla moc zle. Byla můj vzor. Netušila jsem, že si pěstuji závislost na tomto skvělém člověku.

Když mi Markétka nabídla, abych k ní přišla na léčení srdíčka, byla jsem nejistá a nedůvěřivá. Ale cítila jsem, že je to člověk s krásnou duší a že by mi neublížila. Když jsem přišla na léčení, bylo to nepopsatelné. Měla jsem problém důvěřovat sama sobě. Ale po návštěvě u Markétky jsem se dostala do hluboké důvěry v sebe.

Asi třetí den od návštěvy nastala zvláštní událost. Ráno jsem se vzbudila a cítila jsem překrásnou lásku sama k sobě. Zamilovala jsem se do sebe a byl to pro mě ten nejkrásnější pocit, co jsem kdy zažila. Říkala jsem si, jak teď poznám, když budu zamilovaná do nějakého muže.

Dále se mi začalo odkrývat, co jsem nechtěla dříve vidět. Začala má cesta sebepoznání a pravdy. Cesta poznávání boží lásky a přijímání. Od té doby, co jdu cestou sebepoznání a pravdy, mám krásnější mezilidské vztahy. Také vnímám úctu sama k sobě. Děkuji Markétko, sestřičko, za to že jsi.

Veronika Ondo

Léčení mého srdce 2

Chtěla bych se podělit o můj příběh. Již jsem psala o léčení u Markétky a jak působí její dar léčení srdce. I nadále jsem v kontaktu s Markétkou a pracuji s její pomocí na odhalování mých strachů. Díky Markétce a tím, co mi předává, se dokáži vyrovnat a přijmout se i s mou temnou stránkou, která se mění v Boží světlo. Což má vliv i na mou dceru, rodinu a okolí.

Kdysi mě přepadl muž s nožem a částečně se mu podařilo mě zneužít. Vím, že jsem byla v blízkosti smrti. Tuto událost jsem pohřbila hluboko do sebe. A přestala jsem si toho všímat. Před nedávnem jsem díky strachu, pustit dceru na základní školu, otevřela tu pandořinu skříňku. Šlo o to, že při zápisu se má dcera na mě neustále lepila, a jevila se jako sociálně nezralá nastoupit do školy.

Což nebylo v plánu, už jsem se těšila a dcera také, že bude chodit do školy. Bylo to v podvědomí, strach, že jí ublíží nějaký muž. Proto jsem chtěla chlapečka a svou holčičku jsem přenášela. A celý porod byl dlouhý a náročný. Nechtěla jsem ji pustit do světa. To vše podvědomě, kvůli skrytému traumatu.

Díky Markétky léčení, vedení, nesmírné podpoře a lásce, teď dokáži pohlédnout hlouběji do sebe, zpracovat, odpustit, přijmout a milovat. Doporučuji všem ženám v těhotenství i po něm, každému člověku, co chodí po této zemi. Objednejte se a nečekejte. Máme tu ženu, která nás navede do Boží náruče. Moje dcera bude nastupovat do základní školy. S odstupem jednoho měsíce šla na druhý zápis, již pracovala naprosto samostatně, ani stopa po závislosti na mě. To já ji už dokáži pustit, s důvěrou. Mé srdce nezná hranici vděčnosti, děkuji Markétko.

Veronika Ondo

Léčení mého srdce 3

Již potřetí se chci podělit o účinky léčení u Markétky. Mohu říct, že během 1 roku, co se s Markétkou vídáme, se můj život doslova vymrštil do fáze opravdového štěstí. Projevuje se to: radostí při mytí nádobí, neskonalým štěstím při představě, že budu péct koláč. Vypadá to, jako bych byla blázen, ano mohu potvrdit, že jsem blázen.

Jsem jiná. Když ráno vstanu, prožívám vděčnost za nový den, cítím lásku a těším se na to, co mi nový den přinese. Baví mě život, cítím, jak je o mě ze zhora dobře postaráno. Moje vztahy jsou láskyplné. Po posledním léčení, kdy mi bylo umožněno Bohem slití srdce s duší sleduji že: skrze můj dotek se lidem dělá dobře, cítí v něm bezpodmínečnou lásku. Je to dar, který se jmenuje vědomý dotek.

Byl mi zvědoměn při léčení u Markétky. Určitě je potřeba práce na sobě, zároveň s léčením. Také se změnila má strava, jím jen kvalitní potraviny. Není to tak těžké, jak to vypadá. Se vším mi pomáhá Markétka a další skvělí lidé okolo ní. To, co je podle mě jeden z nejdůležitějších procesů při léčení, je padání iluzí, je to milost od Boha pro všechny. To znamená, že pokud žiji v iluzi, čeká mě tvrdý dopad do reality. Představte si kolik dopadů jsme v životě zažili. Samozřejmě učíme se tím.

Ale já beru jako Boží milost, že nemusím dopadnout, když si ale uvědomím při léčení, že mám iluzi. Jsem neskutečně vděčná za léčení u Markét, děkuji Bohu, že jsem ji potkala.

Markétka je člověk, který svým příkladem vede lidi ke štěstí. Co víc bychom v životě chtěli? Nedá se vyjádřit slovy to, jaké je léčení u Tebe Markét, a kolik věcí se tím dá vyřešit. Přeji všem lidem štěstí a lásku. Velice silně vnímám podobnost léčení Markétky s léčením Krista.

Veronika Ondo

Leona Maříková
Markétko, moc děkuji. Je mi krásně volně, šťastně, usměvavě, láskyplně. Mohla bych pokračovat v těch slůvkách a stejně bych tu podstatu té krásné živé lehkosti nedokázala popsat. Jedu ve vlaku a raduji se z krásného dne, krásného života.

Cítím vděk za vše co mám, za všechnu tu lásku, co cítím, za vše co dostávám, za vše co mohu rozdávat já. Děkuji ti. A víš co je nejlepší? Já ti chtěla jen moc a moc poděkovat a ono … píše si to tady samo slohovou práci, která tryská přímo z mého nadšení, z mého srdce. Děkuji ti za vyslovení mého jména duše.

Leona Maříková

Ta úleva je neuvěřitelná. Myslela jsem, že k tobě budu muset třeba měsíc pravidelně dojíždět. Netušila jsem, že napoprvé ucítím takový posun. Já dýchám, bez bolesti a tíhy na hrudníku po tolika letech. Vlastně si už nepamatuji, kdy v životě se mi dýchalo takhle dobře… A jestli vůbec někdy…

Už od dětství jsem měla úzkosti a strachy, jak mi máma neustále dávala najevo, že jsem tu navíc a nechtěná. Jen jsem od tebe odešla, hned mi volala. To byla dobrá zkouška. Ani se mnou nehnula, s láskou a úsměvem a absolutní upřímností jsem jí odpovídala. Bylo vidět, že moje odpovědi jí nejsou příjemné, ale absolutně neuměla reagovat, takže byla jak med a v míru jsme se nakonec loučily… po letech.

Wow, prostě wow Markét. Tak já jdu objevovat svět, děkuji.

Lucie K.

Pavla Gronlund

Moje duchovní cesta se díky mé mamince započala velice brzy, neboť mě už od 13 brala na různé semináře. Dost mě to bavilo a já se během let stala „duchovní turistkou“. Za těch dvacet let toho není moc, co bych nevyzkoušela, od šamanismu, přes holotropní dýchaní, práci s krystaly, jednorožci, otvíraní čaker, ženské skupiny,vnitřní dítě, vnitřní muž, vnitřní žena, umění materializace….a desítky dalších skvělých seminářů obohacovaly po dlouhé roky můj život.

Duchovní cesta mi byla nadevše a nechtěla jsem, aby mi něco uniklo. Na semináře jsem často odjížděla na úkor mého skvělého muže a mých malých dětí. Já to tak ale nebrala. Vracela jsem se přeci vždycky tak nabitá, dobře naladěná a hlavně o velký kus „POSUNUTÁ“. Obyčejnej život byl nuda, to na seminářích se to dělo….

Před rokem mě snaha o dokonalost posunula tak, že jsem si konečně otevřela všechny kanály a odstranila všechny bloky (alespoň jsem si to myslela) a málem skončila v psychóze. Kdyby mi tedy můj naprosto „neduchovní muž“ nezachránil duši a neudržel mě v tolik odmítané a NUDNÉ realitě…tak bych tu asi dnes neseděla. Přišlo VELKÉ ZKLAMÁNÍ ze mě samotné a já duchovní cestu pověsila na hřebík.

Teda až na Markétku…matně jsem si vzpomínala, že jsem u ní byla už jednou na docela příjemném sezení, asi před rokem, kdy jsem byla zase šíleně nasraná na matku….a na ní jsem přeci nasraná být přestala, tak nějak samovolně nebo….ne? Tak že bych jí zase brnkla? Abych se po tom šamansko magickém traumatu nějak otřepala?

Trvalo mi to skoro rok, ale nakonec sem jí brkla…… jasně má čas….tak se šlo….terapie světlem, srdcem, přijetím byl balzám na duši a průpovídky „Nechtěj být tam, kde ještě nedozrál čas.“ Nebo „Přestaň si zahrávat a začni si hrát“ či „Už se na tu dokonalost vyser.“ Mě rozplakaly a rozesmály zároveň.

Vedle dalších hlubokých Božích slov a léčivé energie, jež skrze Markétu proudí, pohladily mé srdce, boží přítomnost rozezněla opět mou zvídavou duši a já konečně po 20ti letech hledání svého perfektního mistra – gurua pochopila, že já sem ten mistr….jasně nejsem jako Karaimi, Dušek, ani jako třeba Madona, ale docela přesně vím, co chci a co mi dělá dobře.

I když srdce mě ještě bolí a šrámy minulých století se tam vrství, tak já už vím, že dechem a láskou k sobě a své rodině, ke svému místu na Zemi, mohu už teď sama rozezpívat píseň svého života. A za ten příklad, za to připomenutí, vděčím právě Markétě a poprvé v životě nechci být jako ona….i když je superskvělá až Boží….“Já chci být jako já“

Pavla Dudková Gronlund

Luci

Vzhledem k tomu, že žiji v cizině, jsme dělaly s Markétkou léčení přes telefon.

Proč jsem se pro toto léčení rozhodla? Chtěla jsem ucítit lásku v sobě, probudit v sobě lásku k lidem a k celému světu. Již delší dobu na sobě pracuji – především na tom utišit rozum a probudit srdce. Měla jsem vždy silné ego po tatínkovi a jsem vděčná za to, že jsem si uvědomila, že toto není cesta ženy a začala na tom pracovat. Měla jsem období, kdy jsem lásku cítila pár dní a potom zase ne.

Po léčení s Markétkou se cítím krásně. Cítím, že přicházím zpátky k sobě do svého těla, že začínám přijímat sebe i se všemi temnotami, které každý z nás má a že se taková miluji.

Když člověk, který otevře srdce a utiší rozum, tak teprve pak ucítí život a svobodu. Důvěru v život, důvěru v sebe a nechá se krásně každý den vést a jen pozoruje co se děje. Už není potopen ve svých myšlenkách, vzorcích…je pozorovatelem, který vše vnímá s láskou a vděčností za každou situaci, ve které se ocitne a která mu dovolí být každý den lepší člověk. Člověk více laskavý, chápající a plný lásky.

Z celého srdce děkuji Markétce za to, že je a za to, že mi přišla do cesty…

Luci

Markétko, mám potřebu Ti ještě jednou poděkovat za naše poslední setkání. Nevěděla jsem, co od něho čekat a vlastně bych ani nevěděla, jak popsat, co se tam odehrálo. Přijde mi, že skoro nic a přitom tak mnoho.

Už cestou domů se mi nechtělo jako minule vykřičet nějaké špatné pocity, které ve mně seděly, ale chtělo se mi v autě zpívat. Bylo to úžasné. Vím, že jsi mi říkala, že zloba a vztek není potřeba brát negativně, ale zajímavé je, že od našeho setkání jsem zjistila, že se najednou nemám důvod zlobit a vztekat.

Najednou jsou ty pocity pro tuto chvíli pryč a já, aniž bych chápala, kde se to bere, v sobě nalézám najednou trpělivost a laskavost v situacích, kdy bych už pěnila vzteky. Občas se nepoznávám, nebo spíše konečně poznávám?

Nevím, co se přesně stalo a děje a slova jsou asi zbytečná, ale chtěla jsem Ti napsat, že je mi tak nějak lehčeji a velmi hezky. A to nepřišlo samo sebou, ale na začátku jsi ty, tak jsem ti chtěla jen potvrdit, co ty už asi víš, že jsi člověk na správném místě a to, co děláš, je báječné.

Martina M.

Markétko, otevíračko srdcí, srdečná, čistá, zářivá, pravdivá, plná výzev, odvážná, zkoumající možnosti života, milující, milovaná, hluboká, tvůrčí, sportovní, krásná, inspirativní, propojující, motivující, přátelská, moudrá NEJko, ŽENO plná darů a obdarovávající….tolik pro mě znamenáš. Děkuji Ti. Jsem vděčná za naše přátelství sestřiko. Miluji tě.

Nejprve jsem stála před ZVONKEM Štěpánkovi….jen pár kroků od mého bydliště…ve stejné ulici neznala jsem je. Jméno na zvonku….na doporučení kamarádky, jak je to úžasné.

Léčení srdce? Co to je? Jak to probíhá? Byla jsem zmatená, co si pod tím mám představit, ale byla jsem tolik bolavá, že jsem doslova s rukou na srdci, které jsem cítila tak silně bolet, šla na terapii srdce.

Nevěděla jsem jak dál spokojeně žít. Rozpadl se mi sen. Můj sen o rodině, manželství, lásce… můj život. Manžel, muž mého života, kterého jsem milovala, měl jinou ženu. Už se mnou nechtěl žít. Tolik otázek v hlavě…jak to? Vždyť máme malé děti a máme být přece šťastní?! Měla jsem tmu před očima, úzkost na srdci a mysl která se snad zblázní.

Neovládala jsem tělo, jen ležela a brečela a o to víc, když jsem byla tolik šťastná, že máme děti…a přitom tolik bolavá, že to nezvládnu. Měla jsem hlubokou bolest uvnitř a ta mě sžírala.

Co budu dělat? Věděla jsem, že je konec naší lásky, rodiny. Další rok ve společmé domácnosti, když se muž vrací od jiné ženy a já paralyzovaná strachy trpěla. Co děti? Přemáhat se, že je vše v pohodě? Vydržet? Co vydržet? Život? Od manžela přišla nabídka…budeme dál spolu žít v jedné domácnosti před dětmi…

Je to už pár let a vzpomínky se mi mlží. Byla jsem vystrašená a chtěla jsem zpátky „ svojí“ rodinu, manžela a tolik žít spokojeně . ZAZVONILA JSEM NA ZVONEK.

Markétka se mnou začala promlouvat, tak laskavě a přirozeně. Jen její hlas mě uklidňoval. Její slova mi dávala smysl a prostředí…její domov…byl tak útulný a opravdový. I její rodina tak krásná a ta obyčejnost, po které toužíme všichni a které je těžké dosáhnout….viděla jsem ji tam.

Hlava nedůvěřovala, kontrolovala, bála se cítit srdce. Nemohla jsem si lhát bylo to tam!

Měla jsem spoustu informací načtených z knih. Prošla kurzy o Sebelásce. Postupně mi to začalo zapadat a dávat smysl. Jsem na správném místě!

Můžu jen děkovat a taky děkuji. Za dary, které v životě mám a od prvního zazvonění na Markétky zvonek se toho tolik změnilo. Osvobodila jsem se ze závislosti na manželovi, na držení vztahu, když druhý nechce. Odejít a odpustit…pořád je to proces.

Ukázala mi, že je důležité VĚŘIT…že vše se děje, jak má a my jsme tvůrci našeho života. Nebát se ŽÍTv lásce a radosti, protože to je to ONO! Přijímat své stíny a těžké chvíle v životě. Radovat se ze zkušeností, které nás posouvají, blíž k sobě k opravdovosti sebe samých. Cesta lásky k životu…moc mě baví.

Víra…Bůh…pro mě dřív absolutně zavřená témata…odkrývám možnosti v sobě…pojmenování mi neladí, ale to co za tím cítím…tu čistou krásu…tomu věřím. Tvořím si svůj život s vírou a děkuji Bohu, té čisté kráse, která mě vede.

Andrea Rývová

Milá Markétko,

31.12. jsem se i díky Tvé pomoci odstěhovala. Trvalo mi to. Překonala jsem strachy. Bolelo to. Ale je to úleva. Bydlím nyní sama v pražském bytě. Čeká mě i plánovaná změna pracovní. Stále věřím a přeji si, že jednou budu mít svou rodinu.

Dodnes se raduji, že jsem našla cestu k Tobě.

Děkuji

Kačka

Má milovaná Markétko Marie, děkuji za to, že jsem tě mohla poznat a okusit tvůj dar léčení srdce. Pamatuji stále na tvůj laskavý dotyk a mé propojení s bohem. Vnímala jsem jak roztávám pod tvým dotykem ze své uzavřenosti, osamělosti a oddělenosti od boha. Vždy jsi mě dokázala svým laskavým a láskyplným slovem podpořit a posunout zas dál v mé cestě.

Ty jsi ta, která opravdu žije život otevřeného srdce, nejen svými slovy, ale i svými činy. Tvým léčením jsi mě krásně propojila i s mým tělem, které jsem do té doby moc nevnímala a nevážila si ho. Cítím se více celistvá. Tvé léčení vede do hloubky a pravdivosti srdce. Jsi krásná žena s velkým srdcem a božím dotykem.

Gabriela Naddini

Žila jsem si život, o kterém jsem si myslela, že je celkem fajn. Rodina na plný úvazek, děti, občas nějaká ta předvídatelná jistota. Minulý rok hned z kraje se začal můj dojem pozvolna měnit. Přestaly mě bavit věci, které mě dřív bavily, nerozuměla jsem si tolik s přáteli i rodinou. Měla jsem pocit nějaké marnosti, taky že mi něco chybí. Samozřejmě jsem nevěděla co, vnímala jsem pouze tu hlubokou nespokojenost. Život mě přestal bavit. Tu zimu moje dcerky hodně marodily a já se točila v bludném kruhu strachů, sebelítosti, zoufalství.

Samozřejmě jsem se chtěla dopátrat, co je příčinou, co za tímto mým stavem vězí. Hledala jsem vždy mimo sebe. Jednou to byl zázračný seminář, jindy zas osvícený učitel, ale nějak to nefungovalo.

V létě jsem se díky své kamarádce seznámila s úžasnou ženou, Markétkou. Přitáhlo mě to k ní jak magnet. Dostala se ke me informace, že léčí srdce. Neuměla jsem si pod tím nic konkrétního představit. Hned při našem prvním rozhovoru jsem cítila, jak jen „pokec “ s ní, mě neuvěřitelně nabíjí. Taková moudrost, klid, vyrovnanost, láska.

Šla jsem k ní na léčení. Samotnou terapii budu těžko popisovat slovy. Takovou energii nepodmíněné lásky, přijetí, bezpečí jsem v životě nezažila, tohle se musí zažít. Dostala jsem dopis od Boha, kde mi říkal, že jsem na křižovatce života. Moc jsem tomu tenkrát nerozuměla. …

Život šel dál, ale tak nějak veseleji. Začala jsem obracet pozornost z venku dovnitř – na sebe. Myslím, že poprvé po několika letech, kdy jsem začla hledat pravdu, jsem pochopila princip zrcadlení. Přestala jsem obviňovat lidi kolem sebe, že jsou takoví a makoví a učila se si vždycky říct, aha tak co ve mě způsobuje, že on se ke mě tak chová. Pocítila jsem, že všechno mám ve svých rukou, že kdejaký problém, nemoc, strach není tady, aby mě obtěžoval a ztrpčoval život, ale je to výzva.

Poznat sebe, dozvědět se o svých nepřijmutých stránkách. Získala jsem větší důvěru v sebe. Začala jsem tvořit, malovat, což mě neuvěřitelně nabíjí a naplňuje. Postupně se učím držet opratě života ve svých rukou. Dnes to bude asi třičvrtě roku od toho léčení s Markétkou a mě až teď dochází, jak sem se změnila. Ten můj život běží vlastně skoro stejně, ale já na něj koukám jinak. Je to skvělý, život mě teď prostě baví. Ikdyž myslím, že jsem teprv na prvním krůčku.

Nedávno jsem pocítila, že bych Markétku chtěla opět navštívit. Tentokrát jsem vnímala, že se mé léčení točilo kolem přijetí a víru v sebe. Bylo to velmi silné léčení, které mi strhlo některé mé iluze. Doteď vstřebávám své ego velikosti Grónska. Budu pozorovat a s radostí očekávat, jak se mi zase mění úhel pohledu.

Děkuju Ti Markét, že jsi přišla do mého života a nechala mě pocítit Boží lásku. Mám tě moc ráda!

Markéta

Chodila jsem kolem Markétky tři roky než jsem zjistila, že ji potřebuji navštívit, ale asi to tak mělo být. Bohužel už nás dělí spousta kilometrů, ale jsem moc ráda, že mi do života vstoupila a cosi mi předala. Vlastně jsme byly dvě, protože v době, kdy jsem u Markétky ležela a užívala si ten moment bytí, jsem nosila pod srdcem naši krásnou holčičku.

Nosila jsem v sobě obavy a strachy porodit právě holčičku, ale Markétka mi byla skvělým průvodcem a rádcem, jak před tak i po porodu a malou Josefínku miluji z celého srdce a nemůžu se na ni vynadívat.

Velkou zásluhu na tom má právě Markétka. Ráda bych jednou došla k tomu, abych plula životem s takovou lehkostí a nadhledem jako právě ona. Abych mohla darovat a i přijímat lásku jako to umí ona. Vím, že jediný, kdo to může pro mě udělat jsem já sama, ale vám, kdo přemýšlíte jestli Markétku navštívit to vřele doporučuji, určitě vás to někam posune.

Lenka

Již od dětství mne provází jakási samota, stále jsem měla pocit, že mi něco chybí, ale nevěděla jsem co, jak když bych nebyla úplná.

Měla jsem často až přehnané záchvaty smutku. Měla jsem velikou touhu mít sourozence, svým rodičům jsem to hodně zazlívala a kdykoli někdo o mne řekl, že jsem jedináček, tak se mne to velice dotklo. Pamatuji si, jak jsem vyváděla, když jsem zjistila, co to je antikoncepce a že ji moje maminka bere…

Teď je mi 23 let a stále mne to provází a já už vím proč. Sice jsem to tušila už dávno, ale vše se mi potvrdilo a já cítím, že to je pravda.

Uvědomila jsem si, že mne ovlivňuje v životě to, že jsem byla porozena císařským řezem. Měla jsem pocit, že já jsem si tu cestu na svět nevybojovala, oni mne vytáhly ze zakalené plodové vody. Měla jsem pocit, že mne to hodně ovlivňuje v tom, jak stále překonávám nějaké překážky.

Později jsem šla na první léčení srdíčka k Markétce a zažila jsem něco úžasného. Díky léčení se mi potvrdila má myšlenka, že jsem měla mít dvojče. My jsme měly být dva, v lůně mé maminky byly dvě dušičky já a můj bráška, věřím, že oba jsme si tu cestu zvolily, oba jsme si vybraly naše rodiče. Když se naše tělíčka vyvíjela, tak nebylo místo pro nás oba, on se nevyvinul, zemřel, kvůli tomu abych já mohla žít, dal mi přednost a já jsem v lůně vyrůstala sama, moje duše nechtěla žít, cítila smutek, ale měla jsem sílu bojovat, dostala jsem dar života.

Při porodu císařem mne vytáhly ze zakalené plodové vody, nechtěla jsem sát mateřské mléko, začala jsem chodit pozdě a cítím že jsem neměla chuť objevovat svět… celé dětství jsem nezvládala jakékoli odpoutání od svých rodičů, žila jsem ve velkém strachu o ně… teď jsem velmi vděčná, že už vím, že tohle všechno bylo díky smutku který mne ovlivňoval díky ztrátě brášky…

Jelikož stále držím dušičku brášky u sebe, cítím že je potřeba ho rituálem pustit aby já a moje maminka jsme byli osvobozeni a i on, aby jsme všichni mohly žít volněji. Líbí se mi možnost rituálu, a jsem velmi vděčná, že jsme mohly poprosit Markétku o pomoc. Byl to úžasný zážitek.

Při rituálu jsme zjistily že já i maminka nejsme ještě připraveny pustit dušičku pryč a tak jsme vůbec poprvé ho mezi sebou přivítaly, mluvily o tom, co cítíme a část opravdového odpoutání nastane jindy. Bude to až budeme obě připravené se té velké tíhy a bolesti s láskou pustit a žít dále ve vděčnosti a radosti života.

Děkujeme ti Markétko za velikou pomoc a podporu. J + V

Milá Markétko. Chtěla bych ti moc poděkovat za krásná a laskavá slova, za pohlazení po dušičce a srdíčku. Za tvé léčení mé bolavé dušičky a bolavého srdíčka. Čas, který jsi mi láskyplně věnovala jsem sice hodně proplakala, protože už jen vstup do tvé „svatyně“ na mě tak zapůsobil, že se uvolnila veškerá stavidla a osvobozující, uvolňující pláč mě provázel během tvého úžasného léčebného rituálu.

Už když jsem odcházela, cítila jsem se lehce a velmi krásně. Také vím, že je to běh na dlouhou trať, protože to, co se roky v člověku střádá nelze odstranit během jedné návštěvy. Vím, že musím na sobě pracovat sama, ale pod tvým láskyplným vedením návštěvou u tebe, která z mého pohledu není poslední věřím, že svůj život zvládnu a budu žít v klidu a harmonii sama se sebou i se svým okolím.

Markétko, moc děkuji a všem, kteří se rozhodnou uzdravovat sami sebe vřele návštěvu u tebe, Markétko, doporučuji.

S láskou S.

Od mládí jsem hledala pomoc, spásu, podporu, rady a kdo ví co ještě. Obcházela jsem léčitele, šarlatány, zajímala se o psychologii a lidskou duši. Má nejhorší věc jsou závislosti a nutkavost. Respektive nutkavá závislost. Byla jsem závislá na cigaretách, na marihuaně, na nezdravých vztazích, na vykládacích kartách. Byla jsem závislá na konstelacích a lidech, kteří mi „ukazovali“ cestu.

Markétka to všechno viděla, věděla, že nejdu k sobě, ale od sebe. Že jdu do destrukce. Musela jsem na to přijít sama, zkušenosti jsou nepřenosné. Musím dát Markétce za pravdu, už nehledám pomoc, nehážu zodpovědnost za svůj život na druhé. Šla jsem k sobě,cestou vlastního Srdce.

A přesně tam navede Markét každého. Má závislost nemizí, ale patří ke mně, miluji jí. Pouze jsem jí přijala a proměnila v něco, co mi dělá radost a to je hra na kytaru. Ve 34letech jsem se přihlásila na klasickou hru na kytaru. Díky nutkavé závislosti hraji přes dva roky, každý den s velkým zapálením, které neutuchá.

Markétko, Tobě moc děkuji. Nejvzácnější dar, který máš je, že se skrze Tebe dá mluvit s Bohem. Děkuji za to. Vždy jsi na mě působila tak křehce a klidně, nechápala jsem, kde bereš Sílu. Dneska už tomu rozumím. Když jsem poznala blíže Tebe a Tvé blízké. Líbí se mi, že si umíš razit cestu sama sebou a jít za svými sny.

Líbí se mi, jak jsi akční a ve Tvém životě není prostor pro nudu. Jsem ráda, že jsme kamarádky. Možná to nevíš, ale ukazuješ mi cestu pouhým svým bytím.

Děkuji za Tebe.

Jana

Přejete si průvodce na cestě ke štěstí a spokojenosti?

Markéta Štěpánková

Kamýk 32, 412 01 Kamýk u Litoměřic